To je L.A. bejby!!!

Po několika skvělých dnech strávených v Národním Parku Joshua Tree jsme opět stáli před rozhodnutím kam dál. Upřímně, velká města moc nevyhledáváme, ale do Los Angeles už to není daleko. Rozhodujeme se vyrazit do kempu kousek od L.A. a říkáme si, že zůstaneme třeba 2 noci ať záležitost důkladně promyslíme. Kemp je uprostřed ničeho a je úplně prázdný když přijíždíme. U brány je kancelář a v ní hodně mladý Ranger. Žádáme o dvě noci a mlaďák nám hlásí, že máme extrémní štěstí, že mají poslední volné místo, ale bohužel jen na jednu noc. Dostáváme brožuru s mapou a řádem kempu. Konzumace alkoholu zakázána. Je to rebel!!! Pepča přelévá Budweiser do kelímku, sedíme v židličkách a máme pohodu. Během pár hodin začíná invaze amerických kempařů. O zábavu postaráno. Parádní podívaná! Dřevo na oheň, to je tady neuvěřitelný byznys! Pět polen za $5 někde až za $10 a člověk si nemůže dovézt svoje. To zřejmě pro místní není problém a kolem nás během chvíle hoří nespočet fajráků. Někteří nadšenci vztyčují hotové stanové paláce a rozkládají polní kuchyně. Ve velkých skupinách dochází i ke konfliktům, to kvůli konfiguraci stolů a dalšího zahradního nábytku. A všude psi. Máme pocit, že v US je více psů než lidí.

Asi 1000 500 900 krát jsme změnili rozhodnutí jestli do L.A jet nebo nejet. Hlavním důvodem bylo to, že komentáře na motely byly děsivé povahy. V jednom prý byla krev na stěnách,v jiném se jim zase vloupali do pokoje nebo vykradli auto. Smrad v pokoji běžný. Prostě jsme nemohli najít hotel pod $100/noc s pozitivními komentáři a bezpečným parkováním. Po nekonečném brainstormingu stejně dáváme L.A. šanci a bookujeme na přespání Air BnB ve městečku Oxnard, které je 40 min. od L.A. Doprava před Los Angeles opět houstne. Naší první zastávkou je Huntington beach. Jdeme se projít, ale je zataženo, tak to taková krása není. Huntington beach je Mekkou surfařů a Pepča by také rád prubnul místní vody, ale nejsou dobré vlny. Jedeme dál po pobřeží a zastavujeme na Long Beach, kde je v přístavu zaparkována Queen Mary. Nádherná loď z roku 1936. Ve které si můžete pronajmout kajutu a strávit zde nevšední noc. Máme hlad a dáváme si místním doporučený Burger s výhledem na ulici. Při jídle nás baví místní postavička. SUP Longbordista co má už pěkně v korábu. Zpívá, tančí, hlasitě se směje svým vlastním vtipům a pokřikuje na kolem jdoucí. Láká nás ať s ním jdeme jezdit. Pepča skoro vypadá, že by šel a přivádí ho to k myšlence. "Já vím co budem dneska dělat! Koupíme long boardy a projedeme si Long Beach pěkně ve stylu. Stejně si to vždycky chtěla!" Já nadšeně souhlasím!!! Pořizujeme prkna a vydáváme se "shrednout" místní beton. Byla to vydařená akce. Naučila jsem se jezdit a to bez pádu! Ale Mistr Teacher hodil masku. Krev netekla, jen kraťasy na odpis.

Cestou na ubytko ještě navštěvujeme další známou pláž, Venice Beach a její známý Board Walk. Kde najdete spoustu pouličních umělců, ale i hodně divných lidí. Každopádně, Venice Beach má svou atmosféru. V hlavě mi navždy zůstane skatepark, kde si to v betonové u rampě dávají místní mazáci. Dech celému publiku svými tričky vyrazila asi devítiletá holčička. Součástí promenády je i otevřená posilovna, kde se před turisty nakrucuji sebevědomí svalovci. Zážitek! Den jsme zakončili výborným jídlem v Mexické Kantýně.

Jelikož jsme se vůbec nedostali do centra L.A. vrátili jsme se sem z Oxnadru druhý den s cílem vobčíhnout to slavné Los Angeles City. Den nezačal zrovna vesele. Nejdřív jsme se kvůli rakvi nemohli vejít na žádné vnitřní parkovište. Nakonec jsme jedno našli, zaplatili $20/den a vyrazili do víru velkoměsta. Cílem byl "Walk of fame" a "Chinese Theatre" situovaný na Hollywood Bulváru. Hvězdy se pod našima nohama objevují skoro hned. Je brzo ráno a nikde nikdo. Jen hádající se ožralí bezdomáči. Jdeme směrem k Chinese Theatre, před kterým jsou obtisky rukou a bot celebrit. Občas zahlédneme známá jména. Ale chodník je zaplivané povahy. A naše nálada má daleko od nadšení! A fakt, že se zde procházíme jen my a podivíni na euforii nepřidává. Nějak se necítíme. Škoda, měli jsme jedinečnou šanci vyfotit se tady bez davů. A tu šanci jsme propásli. Během chvíle je ulice plná turistů, lidí v kostýmech Spidermanů a všude je spousta lákačů co nabízejí vstupenky na místní atrakce.

My si upujeme na Grouponu zlevněné jízdenky na Hop on Hop of autobus. Je to vínový double-decker bez střechy a bere nás na jízdu po city. Při vstupu na palubu nás vítá průvodkyně a dává nám do rukou sluchátka. Jízda může začít! Během projížďky nás slečna průvodkyně laxním tónem upozorňuje na něčím zajímavá místa a budovy které míjíme. Tak například vidíme oblíbenou hospodu Hollywoodských hvězd, roh na kterém v obleku kuřete tehdy neznámý Brad Pitt rozdával letáky, obchod kam si muzikanti chodí kupovat kytary nebo porodnici, kde rodí hvězdy. Rozhodujeme se vystoupit v Beverly Hills a jdeme prozkoumat tuhle mastňáckou areu. Narážíme na Farmers Market a dáváme si do nosu. Burger byl delikatesní, zatím asi nejlepší co jsme v US měli. Moje tacos taky super. Ale co bylo nejvíc nejlepší? Překvapivě Korejský stánek. Hrozně milá paní nám dala ochutnat všechno zboží. Kdyby jsme nežili v autě koupili bysme od každé delikatesy trochu. Odcházíme alespoň se salátem z mořských řas. Beverly Hills je krásná a čistá část města, žádný bezdomáči, žádný bordel. Po ulicích jezdí drahá auta a prý, čím je auto dražší a skla tmavší, tím je větší pravděpodobnost, že v autě sedí celebrita.

Naskakujeme znova na bus a svištíme dál. Tentokrát jedeme se super průvodkyní Samanthou. Opět se dovídáme spoustu zajímavostí. Například to, že v L.A. je o dost více aut než lidí. Kdysi byla ve městě velmi funkční hromadná doprava, ale lokální ropné korporace neměli takový kšeft, tak hromadnou dopravu postupem času zkoupili a zrušili tenkrát hojně využívané tramvaje. Samotné centrum nikdy nepočítalo s takovým provozem. Pokud člověk neuvízne v zácpě...nebyl v L.A. Další "Fun fact" je opravdu interesantní. Palmy, bez kterých si člověk Los Angeles neumí ani představit jsou uměle vysazené. No, opravdu! Místní pouze chtěli, aby v době Olympijských her v roce 1984 město působilo víc exoticky. Vystupujeme z autobusu na Santa Monica pláži, kde je dlouhé molo plné stánkařů Mexického původu hlasitě nabízejících Churos, drinky nebo čerstvé ovoce a suvenýry. (Pro milovníky Foresta Gumpa, tohle je právě to molo na kterém Forest ukončil svůj slavný běh z Alabamy do L.A.) Když jsme znovu nastoupili do autobusu naším průvodcem byl takový zvláštní týpek. No, měli jsme ho během 5ti minut dost. Měl trapné "džouky" kterým se hlasitě smál do mikrofonu a trhal nám tím ušní bubínky. Svým vyjadřováním dokonce urážel i některé z pasažérů. Konec!

Na střeše autobusu jsme projeli ještě několika "opravdu" významnými místy. Viděli jsme například kam chodí nakupovat Britney Spears a další hvězdy, hotel kde se předávkovala Whitney Houston ale i Hollywoodská studia, nápis Hollywood a hřbitov "Always Hollywood ", kde v pokoji odpočívají známé filmové hvězdy. Když nás autobus vysadil zpět na Hollywood Bulváru, oddechli jsme si. Měli jsme toho nějak dost. Nekonečný příval informací, vítr ve vlasech po několik hodin ale i slunce které žhne, to jsou faktory, které nám vysloužili spálený nos a bolehlav. Já říkám Pepčovi: "a co teď?" A on: "Prosím už jedem pryč!" Závěrem, jsme moc vděční, že jsme mohli navštívit Los Angeles. Město, které se objevuje v nespočtu filmů. Místo kde se z neznámých tváří stávají ikony zlatého plátna. Ale pravdou je, že podle nás je Los Angeles přeceňovanou destinací. Na ulicích je spousta homeless lidí, v centru hlava na hlavě, pláže skoro jako v Bibione a na luxusní shopping normální člověk stejně nemá peníze, takže za nás: "Bylo to pěkný, ale že bysme to museli vidět dvakrát!" Ale zážitek to každopádně byl!!