Rybí trh a pepřové plantáže

Kep, městečko asi 30 km daleko od Kampotu. Známé tím, že si tady na velice populárním Crab Marketu člověk může koupit "potvory z moře vytažený". Krevety všech velikostí, kraby, rejnoky, chobotničky, všechno!!!

Zároveň je tady spousta stánků s mořskými plody, které vám místní kuchtíci připraví rovnou ke konzumaci. Je to podívaná. Krabi jsou ponoření ve vodě v takových speciálních koších. Smutné je, že moře je plné odpadků.

Procházíme trhem a vidíme jak paní porcuje sekáčkem na maso rejnoka, to byla interesantní podívaná.

Dále máme na našem listě návštěvu místního národního parku. Prý se tam dá jet jedna trasa na motorce. Já totiž ještě nejsem schopná delší chůze. Nacházíme bránu, kde musíme každý zaplatit 1USD a vjíždíme dovnitř. Ale ještě předtím se ujišťujeme, jestli je trasa opravdu vhodná pro motorku. Odpověď zní: "Yes! No problem!" Po chvilce jízdy zjišťujeme, že to asi bude trochu problém. Páč cesta je to zlá. Vymletá, plná kamenů. Z kopce, dokopce! Nemáme čas se kochat výhledama, protože musíme čumět na cestu. Pepa má křeče v rukou jak se pevně drží řidítek. Okruh jsme dojeli a nepíchli mašinu ani ji někde nepoložili. Což je zázrak! Jen nám přestal fungovat tachometr.

Další zastávkou je pepřová plantáž La Plantation. Vede k ní zase super cesta. Motorko promiň! Já asi za chvíli vymlatím bradou důlek do Pepíkova ramene! Kámen, kámen, kámen.

Na plantáži se připojujeme k prohlídce. Chutnáme různé druhy pepře a pak jdeme na špacír po samotné plantáži. Tradice pěstování Kampotského pepře sahá až do 13. století, kdy ho Kambodži představili Číňani. Tuto tradici převzali a intenzivně rozvili Francouzi a pepř byl importován do Evropy.

V období občanské války v Kambodži bylo pěstování opuštěno. Ale potomci rodin z plantáží se okolo roku 2000 vrátili zpět a začali znova. Vědomosti nutné k pěstování se předávají z generace na generaci, a tato tradice zajišťuje jedinečnost tohoto neobyčejného koření.

V okolí Kampotu je velice vhodná půda. Kampotský pepř s jeho jedinečnou vůní a chutí se těší oblibě mnoha světových šéf kuchařů. O čemž svědčí i jeho roční produkce, která přesahuje 8 000 tun.

Kampot city je takové klidné, ospalé, ale příjemné městečko ležící u Kampot River. Žije tu hodně přistěhovalců ze západu. Takže se tu misí západní a východní kultura. A to doslova. Viděli jsme nespočet starých chlapů ze západu (Amíci, Frantíci, Briti) s mladýma Khmer holkama. I když se to na první pohled zdá zvrhlý, holky nevypadají nešťastně a asi se mají líp, než kdyby měli Khmer manžela, který pije (častý úkaz). Kampot je plný skvělých restaurací. K My jsme měli například delikatesní gyros a falafel u pána z Íránu. Dvakrát výbornou pizzu od Italů a před odjezdem jsme šli na vyhlášený grilovaný žebra, na kterých bylo tolik masa až to nebylo pěkný. Všechny jídla pod 5USD.

Jelikož už se nám nechce zpět do Phnom Penh řídit, rozhodli jsme se jet vlakem. Máme tam být už hodinu před odjezdem. To malinko podceňujem a vysedáváme po barech, pijeme pivo, ovocný shaky a pak najednou koukáme na hodinky a jejda! Už bysme radši měli jet. Ale paniku to v nás opravdu nevyvolává, jelikož Kambodžani fakt nebudí dojem dochvilného národa. Na nádraží přijíždíme 30 minut před odjezdem. Ale stejně čekáme ještě asi další hodinu a půl, vlak má nečekaně zpoždění! Nevadí, alespoň můžeme sledovat z kolejí krásný západ slunce a občerstvit se dalším pivečkem!

Vlak je narvanej, ale jdeme si sednout k mnichům, který si najednou presedávají k sobě a uvolňují nám místo. To proto, že jsem holka! Mniši vedle mě prostě sedět nemůžou. Celkem striktní říkáme si, proto nám vyráží dech, když duchovní v oranžovém vytahují iphony z kapes, nasazují sluchátka a jdou si jen tak krátit čas brouzdáním na sociálních sítích.

Nutno podotknout, že motorku bereme za příplatek s sebou do vlaku. V Kambodži to není problém. Z nástupiště se jen opřou směrem do vagónu takový pofidérní latě. A člověk musí na motorce vjet nahoru do vlaku. Pepa po dvou pivech říká: "ale to já nejedu jako!" A máme štěstí, týpek- starej veterán od drah, vidí naše vyděšené pohledy a gestikuluje, že nám tam s motorkou zajede. Uf!

Teď nás čeká jen asi 6 hodin nekonečné jízdy zpět do Phnom Penh City.