Ochutnáváme Bangkok
- travelmor
- 24. 10. 2018
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 30. 7. 2019
Bangkok street food – jedna porce cca. 2- 3 USD. Myslíte si, že utratit 200 za 4 dny je oříšek . My jsme to dokázali, ale hraničí to s obžerstvím.
"Lidi! Týpek v obchodě mi říkal, že na letišti se stala nehoda. Asi neodletíme!
Když jsme přilétali do Káthmándú netušili jsme, že odlet bude ještě náročnější. Zkrátka, nebyli by jsme to my, kdyby všechno šlo jako po másle. Pepa přichází z obchodu s novinou, že se včera na letišti stala nehoda. Žhavíme Googli! Dovídáme se, že Malindo Air pilot si to při vzletu rozmyslel a následně zaparkoval letadlo vedle runwaye, hluboko do trávy. Pozn.au.: to letadlo jsme se snažili booknout, ale nešlo nám to. Karma existuje!
Většina letadel je zpožděných. Letiště praská ve švech! Není si kam sednout, a to nemluvím o sedačkách. Místo není ani na zemi a nám nezbývá než souhlasit s tvrzením, že Káthmándú International Airport je jedno z nejhorších letišť na světě. Nicméně, po pár hodinách čekání,(jak to není víc než 6hodin tak už nám to sandál nerozhodí), nastupujeme do letadla a s příjemným přestupem v New Delhi přilétáme do Bangkoku.
Z letiště bereme moderní Sky train, 2 krát přestupujeme a když jsme konečně v naší čtvrti musíme oslovit lokály a poprosit je o pomoc. Náš U-Baan Guest House se nachází na periferii. Je to úplně nenápadnej barák v obyčejný čtvrti. Nestojíme o turistický lokality, jelikož moc dobře víme, jak neskutečně otravný se stane 500krat za den někomu odpovídat: "No, thank you!" na otázky typu: "Tuk Tuk, taxi? Madame, you buy something? Brother, do you want a suit apod.
Do Bangkoku přijíždíme s jasným cílem. Ochutnat tolik jídel kolik naše břicha dovolí. A myslím si, že dovolí hodně po "koncentráku v Nepálu." Pokud hrdě shrnu fakta, tak jsme dokázali projíst téměř 200 USD během 4 dní. Přičemž jeden talíř čehokoli na ulici stojí plus mínus 50 bahtu ( 1 USD je 30 baht). Tak si to spočítejte.
Dobře, dobře...jenom jsme nejedli. Navštívili jsme i pár chrámů. Za zmínku určitě stojí Wat Pho, kde jsme zkoukli sochu ležícího Buddhy a na Floating Marketu za Bangkokem jsme mezi velice nabouchaný ochutnávací program dokázali vtisknout i projížďku na long tail boat a prohlídku Orchidejové farmy.
Naše přejídací orgie začali první den okolo 8am, ještě předtím, než jsme se ubytovali. A prvním jídlem byla delikatesní nudlová polévka jak s vepřovým, tak hovězím masíčkem, který se rozplývalo na jazyku. Od té doby jsme se drželi vysokého standardu. S velké části díky Joy, paní domácí, která se ukázala být neskutečným gurmánem a rádcem, se stal náš trip nezapomenutelný.
Potvrdilo se pravidlo, čím dál od turisticky proflaklých míst, tím je jídlo lepší a navíc levnější. Například, mezi naše absolutní favority patří: Smažené kuře, který se tady jí k snídani se sticky rice, která se k tomu přikusuje z igelitovýho pytlíku. Pepa labužník prohlásil: "Tyjo, takový kuřátko bych nečekal od takovýho plesnivýho stánku." A takových překvapení bylo několik. Například stará pani, ktera stojí u woku ,každý den od 4:30 odpo až do vyprodání zásob a jede totální bomby. Její Tom Yam soup byla ta nejlepší, co jsem kdy jedla. Pepovo favoritem se stalo kuře s bazalkou, chillies a zeleným pepřem.
Další dish - Pad Thai, rýžové nudle se sladko kyselou chutí, servírované s vajíčkem, klíčky, arašídy, tofu a sušenými krevetami. Nechci machrovat, ale už jsou z nás tak trochu znalci na tohle typický Thai jídlo, páč jsme ho zkusili několikrát. A nejlepší jsme měli v "nádražce" od pani u kolejí, kde jsme čekali na vlak, který stejně nepřijel.
Nevěřili jsme vlastním očím, když jsme viděli týpka, kterej připravoval nudlovou polívku stylem popový hvězdy. K práci mu hrálo rádio, nějaký Thajský vypalovačky a on si do toho jel pohyby, který by mu i starej dobrej Michael mohl závidět. Ze sladkých jídel musíme vyzdvihnout krásně křupavý palačinky. S těstem se musí nejdřív hrozně mlátit, pak se vytahá a smaží se na rozpáleným plátu. Nakonec se malinko poleje kondenzovaným mlékem. Moooc dobrý!
Bohužel jsme zažili i několik zklamání. Žebra na Indy Marketu, který stály majlant, ale byly o ničem. Vepřový, který vypadalo na pohled luxusně, ale v puse se proměnilo na gumovou žvejkačku! A největší propadák, doporučená nudlová polévka. Stěží nalezenej, ne úplně čistej stánek v takový postranní uličce. Můžu říct, že z týhle polívky jsme byli vyloženě zklamaný. Už proto, že jsme si pro ni šli pěšky snad tisíc mil!
Po Bangkoku jsme si jezdili jako zkušený mazáci městskou. Vždycky jediný bílý na palubě! Vtipný bylo, když se celej autobus dal do vášnivý diskuse o tom, kam vlastně chceme jet a jestli jsme vůbec ve správným buse. Pak se kolektivně shodli, že jsme a nezapomněli nám ohlídát, kde vystoupit. Celkové musím říct, že Thajci na nás byli moc milí a vždy jsme se nějak domluvili, i přes to, že stánkaři mimo centrum neumí anglicky skoro vůbec.
Byly to prostě boží 4 dny. Jen tomu chybí jedna věc. Naučit se ty delikatesní pokrmy uvařit. A jelikož letíme zpět domů opět z Bangkoku, plánujeme zúčastnit se Cooking Class, aby naše ochutnávací dobrodružství bylo kompletní.
Comments