Jedeme za prací...Destinace: YUKON!

Ocitli jsme se v zemi půlnočního slunce! Jak jsme zvládli ujet 2500 km a jak nás přivítal drsný sever!!? To a ještě víc se dočtete v reportu zde!

V posledním článku jsem zmínila, že nám sice nekončí zábava, ale čeká nás práce. Dali jsme si za cíl získat job v nějaké sezónní lokalitě. Proto jsme naše životopisy rozesílali směr Rockies - Canmore, Jasper, Banff v Albertě nebo do Okanagan Valley v Britské Kolumbii. Do poslední chvíle to vypadalo, že budeme na léto v Jasperu. Na Facebooku jsme viděli v jedné české skupině nabídku práce. Napsali jsme krajanovi, co práci inzeroval a dostali kontakt na manažera Johna. Poslali "CVčka" a čekali. Zanedlouho jsme dostali kladnou odpověď, já budu přijatá na pozici servírky a Pepča půjde do kuchyně s tím, že o ubytování se nám postará zaměstnavatel. Nutno zmínit, že v Jasperu, Banffu i Canmoru je s ubytováním potíž a nájem se šplhá do nebeských výšin! Komunikace s naším budoucím manažerem vázne. Neodpovídá na emaily a při finálním telefonátu mi mimo řečí sděluje, že pro nás mají ubytování, ale budeme muset spát každý v jiném pokoji. Protože si vlastně vzpomněl, že nemá pokoj pro pár. Aha! Začíná to smrdět. Zajímám se více o celou firmu a zjišťuji, že většina restaurací v Jasperu je vlastněná Dana Hospitality. Píšu kámošce Míše "Bitchikové" (doufám, že to čte), která zde strávila sezónu. Ta jen potvrzuje fakt, že se sezónními zaměstnanci tady není zacházeno zrovna nejlépe. A co teď? Jasper je krásný, ale chceme v pohodě práci a podmínky. Toho samého dne, Pepča brouzdá "fejs-bůčkem" a ukazuje mi fotky kámoše, co momentálně taky cestuje v Kanadě. Koukáme na krásné fotky z Yukonu. Do Indeed.com ze srandy zadávám "jobs in Yukon". Vyjíždí mi nabídka práce v Bistru on Bennett, Carcross. Pepča z hecu googlí jestli je v Carcrossu kiting. A on tam je! Přímo na jezeru Bennett. Tak to je znamení! Voláme na číslo u nabídky práce. Zjišťujeme, že Dustin, majitel Bistra, je momentálně v brutální krizi, má jen jednoho člověka v kuchyni a má nakročeno k uzavření celého byznysu. Posíláme mu naše životopisy a obratem nám přichází email, že by nás oba bral, plus nabízí skvělý šupiny. Následuje několika hodinový brainstorming až se nám mozky vaří. Tak nějak jsme si dělali naděje, že bysme mohli jet na sezónu znovu na Zéland. Pracovat pro Ultimate Hikes na Milford Tracku. Kdysi jsem pro ně pracovala a jsem již v kontaktu s manažery a vím, že by nás brali. Jen budeme potřebovat zdravotní prohlídky a další papíry,to kvůli vízum. V kostce: když pojedeme na Yukon, kde není možnost zdravotního vyšetření, Zéland se pravděpodobně konat nebude. Po x hodinové debatě se rozhodujeme jet na Yukon a zachránit Bistro. Čeká nás 2500 km. Jsme na Vancouveru Islandu a musíme dojet daleko na sever do městečka Carcross. Ultimate road trip čeká:

Itinerář:

Nanaimo-Vancouver-Kamloops-Jasper-Grande Prairie-Dawson Creek-Fort Nelson-Liard River-Watson Lake-Teslin-Jakes Corner-Carcross= 2874 km/ 35 hodin řízení. Prvně se musíme dostat z Vancouver Islandu, což je ostrov, zpět na pevninu. Bereme trajekt z Nanaimo do Vancouveru. Celkově máme 5 dní na cestu. Není čas nikde moc zastavovat. Proto z Vancouveru míříme Do Kamloops, což je město poblíž Sun Peaks, kde jsme strávili celou zimu. Není čas ztrácet čas. Děláme zásoby na cestu a vyrážíme. Spíme různě, někdy jen na odpočívadle, někdy na divoko, jindy v placeném kempu. Když se nám něco líbí stavíme a fotíme. Ale na velké výlety není prostor. Maličko nás mrzí, že nemáme v malebném městečku Jasper víc času na pořádný výšlap. Ale doufáme, že nám to sever vše vynahradí. Prostě sazíme vše na divokou kartu Yukon!

Rychlá zastávka v Jasperu

Po cestě ještě řešíme prodloužení registrace našeho auta a rotujeme pneumatiky. Teda, my je nerotujem, rotuje je krutopřísná borka v monterkách. Respekt!

V Kanadě se gender opravdu neřeší, člověk může dělat cokoli!

Máme to všechno jako z rychlíku ale i tak musíme uznat, že Kanadská příroda je prostě nádherná. Když se v městečku Dawson Creek napojujeme na " Alaska Highway" (což je vlastně normální silnice, tak si ji nepředstavujte jako čtyř proudovou dálnici), divoké zvěři začíná přibývat, lidí a měst začíná dosti ubývat.

Pohled do minulosti a trocha historie Městečka Dawson Creek:

Až do 2. světové války na Aljašku nevedla pořádná cesta. S válkou přišla potřeba obsadit toto území. Nepřátelská Japonská armáda, měla totiž na tuhle oblast zálusk.

V březnu, roku 1942 dorazili vojenské jednotky do Dawson Creek společně s armádními inženýry a stavba 2450ti kilometrové cesty mohla začít. Klidná zemědělská komunita s 500ti obyvateli se proměnila na až 10 000ti tísícový vstupní terminál pro pracovní síly a materiál. Silnice byla postavena v rekordním čase, ale neobešla se bez problémů. Například výbuch 60 000 boxů s dynamitem změnil část města na vždy. Jako zázrakem "jen" 5 lidí přišlo při nehodě o život.

Dnes se všichni cestovatelé fotí jak diví u cedule, která je začátkem Alaska Highway tzv. "The mile 0 Post". My jsme se tam klasicky nevyfotili. Ale ceduli ve foťáku naštěstí máme.

Jede se dál. Koukáme jak blázni na stáda bizonů, která nám stojí přes cestu. A kolem silnice se začínají objevovat i medvědi černí, kteří nerušeně pojídají trávu ve škarpě. Myslíme, že jsme zahlédli i Grizliho. Připadáme si jak v cestě do pravěku, jen čekáme, kdy přes cestu přeběhne T-Rex. Nebudu lhát, v noci chodíme na záchod se strachem. Za zmínku stojí návštěva Liard Hot Springs,přírodních horkých pramenů, ve kterých si užíváme boží koupel za deště. Voda sice trochu táhne jako zkažený vajíčka, ale hřeje! Noc trávíme o kousek dál nedaleko dálnice. Na krásném místě u řeky. Vaříme si na ohni a začíná nám docházet, že už jsme hodně na severu a Slunce si začíná dávat na čas, než zapadne.

Medvěd černý, hned vedle cesty!

Krimi News

Naskakuje mi husí kůže, když si vzpomenu právě na tohle místo u Liard Hot Springs. Momentálně jsou Kanadská média plná skutečnosti, že asi 20 mil odtud byl zastřelen pár mladých cestovatelů. Podezřelými jsou dva asi 19ti letí Kanaďani. Ti údajně měli namířeno do Whitehorse, Yukon. Tam ale nikdy nedojeli. Místo toho se objevili v provinci Manitoba s novým vozem. Na Yukonu po nich zůstala jejich vlastní zapálená dodávka a v ní další oběť, ohořelé tělo postaršího muže. Podezřelí ještě nebyli dopadeni. Nemůžeme se dočkat, až budou bručet a dozvíme se proč! Proč se všechno tohle muselo stát?

Latest update: podezřelí byli nalezeni u Nelson River v Manitobě. Rozhodli se utéct do divočiny a tam se skrýt. Neměli vybavení ani zkušenosti. Jestli si pomohli nebo jestli je dostala matka příroda to se uvidí. Ale motiv jejich hrozného činu se jen těžko dozvíme.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kanada-britska-kolumbie-mrtvi-patrani-kama-mcleod-bryer-schmegelsky.A190808_091830_zahranicni_vlc

Otočme list! A buďme rádi, že jsme na světě. Za zmínku určitě stojí návštěva SignPost Forestu, takového "lesa z cedulí", cedule všeho druhu tu nechali cestovatelé z celého světa. Tradici zahájil jeden voják během druhé světové války, když se mu zastesklo po domově. A tradice se rozjela ve velkém stylu. Objevili jsme tu dokonce "hodně random" cedule zanechané našimi krajany. Posuďte sami!

Projelo tudy nečekaně hodně krajanů

Celou cestu na sever jsme zvládli o den rychleji, než jsme čekali. A chtěli jsme zbývající půl dne a noc strávit na pohodu v půvabném kempu už jen kousek od Carcrossu. Ale vypuzují nás tisícová hejna krvelačných komárů! Oukej! Změna plánu. Voláme Dustinovi našemu šefíkovi a oznamujeme, že přijedeme už dneska. Dustin říká: "No problem" a posílá nám adresu našeho budoucího bydliště. Máme totiž slíbené ubytování u něj na pozemku. Alespoň budeme mít den na aklimatizaci v novém prostředí! Vjíždíme do Carcrossu, našeho domova na pár měsíců. Je to nádhera. Jezero, hory a budovy jak z westernového filmu spolu s totemy a dalšími symboly "prvních obyvatelů!". Jsme nadšení. Nálada klesá, když nám GPSka hlásí: "you have arrived!" A já říkám Pepčovi:

"Neeee! Já nechci bydlet na vrakáči!"

Vjeli jsme na pozemek číslo 27, v ulici Spirit Drive. Okolo je takovej březovej háj a všude jsou nějaký krámy; kanoe, sněžný skútry, kopice latí, houseboaty, jachta, čtyřkolky, nepojízdný auta, staré vany, záchody, a kontajnery plné nepotřebných věcí Mezi tím jsou rozesetý obytný karavany, sem tam nějaká kadibouda. Booože!!! Neeee! Zdrháme!

Ale už k nám přichází náš budoucí pan šéf! Zdravíme se, následuje vstupní konverzace a zevrubný popis terénu okolo. Bydlet budeme v takový sympatický dřevěný chatičce. Záchodem je nám kadibouda, která maličko zavání, když foukne vítr. Dustin nás bere do "Gazíba". To je místo, kde najdeme všechno ostatní potřebné k životu. "Gazíbo" je svépomocí ze dřeva postavená bouda, která slouží jako: kuchyň, jídelna, prádelna, obývák a je tu i sprcha. Na první pohled, nebudu lhát: je to děs! Uvnitř nás vítá partička hippíku, zfouklých jak paprika. Potřásáme si rukama, koukáme se do jejich zhulenych očí a víme, že ani jeden z nás si jména stejně nebude pamatovat. následuje zase vstupní "chitchat"! Odkud jste? Co tu děláte atd.! Zároveň probíhá instruktáž o tom, co dělat až tady na pozemku potkáme medvěda: Holčina jménem Gábi nám energeticky vysvětluje:

" zapomeňte všechno co víte o setkání s medvědem v divočině. Tohle je něco jiného. Když uvidíte medvěda; tleskejte, řvěte na něj, házejte kameny. Tohle je naše území a musíme ho ochránit."

Koukáme jak myši z mouky! Ale nikoho tu medvěd ještě nesežral. Jen na síti proti komárům u jednoho z oken jsou díry po medvědích drápech. Super! Cítíme se opravdu v bezpečí! Všichni se zdají moc milí a zvou nás na oslavu Slunovratu na jedné z okolních hor. Ale my jsme utahaný jak koťata z 2500 kilometrové cesty. A jdeme spát do naší boudičky. Konečně v posteli po třech měsících na loži ve voze. Příjemná změna! Je už půl jedenáctý v noci a venku pořád regulérní Sunshine. Usínáme v zemi půlnočního slunce, venku ve velkém vyjou psi a já se modlím ať v noci nemusím jít močit! Jsme toho plní, pocity smíšené povahy, ale jedna věc je jasná! Yukon bude stoprocentně nezapomenutelnou zkušeností!!!

Příště se dočtete o tom jaké je pracovní nasazení v Kanadě a přiblížíme Vám do detailu městečko Carcross a život na "vrakáči".