Naše léto na Yukonu

Léto tady na severu je opravdu krátké. Ale nezapomínejme na to, že jsme na dalekém severu kde, slunce během letních měsíců téměř nezachází za obzor. A právě díky tomuto jevu si Yukon vysloužil trefnou přezdívku: The Land of Midnight Sun neboli Země půlnočního slunce. A právě díky půlnočnímu slunci jsme  během léta stíhali chodit kitovat nebo chytat ryby když padla, tzn. po deváté hodině večer! Špatný?

Nejpopulárnějším spotem na chytání ryb je přímo v Carcrossu takzvaný "Walking Bridge"! Ale člověk musí vědět kde a kdy nahodit. Po několika pokusech bez úlovku Pepča konečně uspěl. Ale pomohl nám místní Indián Kevin. Dal Pepčovi živou návnadu a řekl mu přesně kam nahodit! Odcházel se slovy: "dnes budete mít k večeři rybu" A my ji fakt k té večeři měli!

Když fouká! Jde se na jezero! Pro mě jsou tady ideální podmínky. Mělká voda, směr větru na břeh a písečná pláž! To znamená, že kdyby mi kajt spadl do vody nebo bych ztratila bych prkno... vždy mě to vyplaví na pláž a ne někde na druhé straně jezera.  Díky kitingu jsme potkali pár skvělých lidí. Naším oblíbencem je Yanick. Týpek s Francouzskými kořeny, který na vodě vždy ječí radostí!! Jediným problémem tady je studená voda. Když svítí sluníčko tak je to dobrý, ale dříve nebo později mě začnou zábst nohy. To potom gestikuluji na Pepcu, jak dlouho ještě??? A on my vždycky ukáže "ještě 5!" Ale těžko říct jestli je to 5 minut? Vždycky se to zdá spíš jako 5 hodin! Ale pohled z vody je prostě k nezaplacení!

Kromě čekání na vítr jsme se také snažili objevovat krásy místních hor! Za zmínku určitě stojí výprava na místo  doporučené od kamaráda, který to tu má prochozené křížem, kráž. Popsal nám, kde máme začít a řekl že se není kde ztratit, budeme v podstatě následovat cestu podél které se kdysi těžilo zlato. Cesta nás zavedla do opravdového ráje! Jakmile jsme vyšli nad hranici lesa, ocitli jsme se na alpské planině lemované rostlinami s fialovými květy. V dálce byly vidět vrcholky hor se zbytky sněhu! Nefalšovaná nádhera! A nikde nikdo. Najednou koukáme a přímo před našimi, už tak krásou naplněnými zraky, se objevil mladý sobík! Bylo to jako by se nám přišel naschvál ukázat! Proběhl se okolo nás svým extrémně elegantním klusem a zase se ztratil v dáli!

Tohle však nebylo jediné překvapení dnešního dne.  Došli jsme na místo kde jsme chtěli posvacit. Všude okolo skály a kamení, nebyl to úplně ideální spot. Ale Pepča říká : "já se jdu podívat ještě o kousek dál!!" Z dálky slyšíme Pepčův hlas "Lidi pojďte sem! Tady je ledovec!" Čumíme jak ty myši z mouky na tu nádheru která se před námi vyloupla: ledovec a pod ním jezero jak z pohádky. Svačíme, kocháme se a posloucháme záhadné zvuky pravděpodobně tajícího ledovce. Cestou zpět z výletu jako zakončení dne plného překvapení nám přes cestu přebíhá nádherné stvoření. Rys! Krásná kočka! Která nám věnuje ještě jeden poslední pohled a pak mizí v křoví.

Dalšími nádhernými výšlapy byly Nares a Caribou Mountain. Výstupy na obě tyto krasavice jsou relativně krátké, ale poněkud intenzivní povahy! A ty panoramata! Slovy nelze popsat! Posuďte sami!

Při cestování v US jsme potkali Danielu. Holčinu z Německa. Cesty nás zase svedly dohromady.

Méďu jsme potkali na obou horách! Ani v jednom případě si z nás moc nedělal. A pokračoval v pastvě.

International falls! Hike, který se nachází v zemi nikoho v úseku mezi Kanadou a US. Člověk je za Kanadskou hranicí, ale ještě nepřejel hranici spojených států. Stezka tohoto trailu se táhne okolo řeky, která se na mnoha místech mění ve vodopád! A jako bonus byla cesta nahoru posetá borůvkama. Každý jsme jich snědli asi kilo!

Kousek od International falls je krásné jezero Summit Lake. Podmínky byly příznivé, tak si tam Pepča vyšvihl kajtovačku!

Během letních dnů jsme také párkrát provětrali náš nafukovací kajak! Jeli jsme například na maličký ostrůvek uprostřed Tagish lake! Odkud Pepča zkoušel chytat ryby! Chytil tak akorát rýmu páč musel do studené vody, v rámci záchrany oblíbené třpytky.

Dalším z letních zážitků byla noc strávená v Upper Kaňonu! S kolegy z práce jsme si tam rozdělali oheň a čekaly až se nám ukáže úplněk. Potom jsme seděli, koukali do plamenů,vyprávěli si historky a také zkoušeli hrát na různé hudební nástroje jako třeba buben, housle nebo harmonika. Jó, a ještě jsme se všichni jako rituál očistili kouřem ze zapálené šalvěje! Bylo to fajn!

Léto tady bylo krátké, ale boží! Řekla bych, že to pravé léto trvalo jen několik týdnů. Pak listy začali pomalu žloutnout a krajina se stala ještě více malebnou! 

Také jsme se zajeli podívat na Aljašku, která odsud není daleko! Ale o tom zase příště!