A hybaj do práce!!!

Už je to tady. Práce volá. Pepča šel do háku jako první. Oba jsme dostali místo v Masa's Bar and Grill, což je restaurace hned pod kopcem. Údajně je přes zimu mega busy. Prý až tak, že se stojí fronta u dveří. Máme se na co těšit. 

Pepča dělal pár prvních dnů přípravné práce pro další dvě horské jídelny. Jedna je přímo na kopci, druhá kousek od Masa's. Chudák chodil z kuchyně do kuchyně venkem po sněhu a uhnal si z toho rýmu jako trám. Takže ji teď máme oba! 

Já jsem absolvovala pár obecných školení, týkajících se bezpečnosti práce a podobně. Společně jsme se zúčastnili tzv. "Orientation" pro všechny nové zaměstnance. Mluvili k nám šefíci všech možných i nemožných oddělení. Varovali nás před drogama, marihuanou a alkoholem. Čas věnovaný drogové problematice byl opravdu výživný. Místním problémem je Fentanyl. Látka, která se údajně přidává do ostatních drog. Háček je v tom, že tahle příměs zastavuje dýchání a cirkulaci krve. Dokonce k nám mluvil týpek, který Fentanyl požil. Byl bez přísunu kyslíku asi 5 minut a byl rád, že přežil. Znovu se učil mluvit, psát i chodit. V Kanadě je údajně krize. Spousta mladých lidí užívá drogy, což má za následek celkem vysokou úmrtnost. Oběťmi jsou většinou kluci. Protože holky jsou samozřejmě rozumnější! Nám například vedle bytu visí plakát. "Know your source" Oni už ani nevarují před drogama. Jen dávají na vědomí ať víš od koho kupuješ matroš! Šílený! 

Jako odměnu za trpělivost během orientation jsme dostali flašku - no plastovou samozřejmě, hrneček, baterku, píšťalku a hadr na brýle. Musím konstatovat, že se to celé táhlo jako smrad a polovina věcí se odehrávala venku na mrazu. Dárkové předměty a jídlo zadarmo zachránilo situaci.

Pepča v práci zažil pár hektických hodin, kdy ho nechali samotného v kuchyni. Bez nějakého extra tréninku. A během oběda se navalili lidi a Pepík musel zatnout jet bomby a improvizovat.

Můj trénink spočíval v tom, že jsme ochutnávali piva co točíme, vína, která naléváme a koktejly, které mícháme. Špatný? 

Také jsme chutnali zimní menu, aby jsme věděli co lidem nabízíme. 

Otvíračka byla v sobotu 17th. Pepča měl volno a šel jezdit. Já jsem šla do práce a kolem druhé hodiny restaurace praskala ve švech. Naštěstí přišli lidi hlavně pít. Jelikož každý měl nárok na jedno pivo zdarma. Domů jsem odcházela s $60  dolásky v kapse. Dýška jsou tady moc pěkný. Každý musí nechat servírce 10, 15 až 20% z ceny. Ale v podstatě to jen dorovnává plat, jelikož moje mzda je hodně chudé povahy. Hosté jsou zatím moc milí. Největší výzva pro mě dosud byla obsluhovat stůl 21 lidí. Ale nějak se to zvládlo a už bude jen líp. Začátky nejsou nikdy jednoduché. 

Pepča je šikula a pěkně si to sází. Mám ho pod kontrolou. Do kuchyně je totiž z placu krásně vidět. 

Konečně jsme byli spolu jezdit. Zatím jezdí jen tři vleky. Ale alespoň něco. Dokonce jsme se vydali i na menší "hike". Moje kolegyně z práce Lizz, narozená zde, ale rodiče jsou z Polska. Nás vzala ještě s přítelem na sjezd v prašánku mimo sjezdovku. To se tady normálně může mami! Neboj!!! A bylo to super! 

Takže shrnutí: zatím se máme dobře, zvykáme si na práci, kolegy, oni má nás. Pár Kanaďanů nám moc nerozumí. Pepčův Sous Chef a moje supervisorka například. Ale nedokážou nám to ani říct a dělají, že rozumí! Trapas! 

Nakupovat v civilizaci jsme byli zatím jen jednou. Byl to nákup za $200. Takže chceme vydržet alespoň tři týdny. Ceny tady jsou těžko vysvětlitelné. Například půl kila kuřecího stojí jen o malinko míň než 5kg vepřového. Jedno z nejlevnějších mas je vepřová panenka. Je pravda, že zase mají velká balení všeho. Ale u pokladny máme vždy moment překvapení, když je finální cena ještě o něco vyšší. Daně nejsou totiž nikdy zahrnuté v ceně, ale přidávají se až při placení. Nejnebezpečnější část dne je cesta do a z práce. Je totiž úplně zledovatělá a je to tam doslova o hubu.

Teď už víme, že kolem té cesty se v noci pasou srnky. Ale první střetnutí se srnou, která stála asi metr ode mě byl opravdu nezapomenutelný. Hlavou mi proběhlo, že je se mnou ámen. Že to je medvěd nebo puma. Strach má holt velký oči! 

Tak nám přejte hodně pracovních úspěchů a hodně sněhu! 

Zase se ozveme!