Yosemity, krása nesmírná!!

Po dvou dnech v hotelové posteli v San Franciscu se přesouváme opět do naší káry a vyjíždíme z města směr Yosemity NP. Krajina se začíná rapidně měnit a my se těšíme co za panorámata nám nabídne tentokrát. Projíždíme zemědělskou oblastí plnou ovocných sadů, kterou záhy střídají kopečky jak z Vysočiny. Během pár hodin jsme zase mimo civilizaci. Už je k večeru a my musíme někde složit hlavu. Cílem je freecamp těsně před bránou do Yosemite. GPSka nás navádí na takovou paseku na konci lesa, odkud je krásný výhled na okolí. Do samotného národního parku je to ještě půl hodiny cesty, ale my už si připadáme jako v pohádce. Vaříme si večeři a u toho sledujeme boží západ slunce. Slunce je za horama. Les ožívá a místní fauna nás zahání do auta. Všude vidíme krvelačné cougry a medvědy (ale nejspíš jsou to jen srnky a zajíci).

Ráno nás budí alarm nařízený na 6:30. Snídáme a hurá do Yosemite. Špatná zpráva je, že kvůli letošní krutopřísné zimě je ještě hodně treků uzavřených. Chtěli jsme jít Panorama Trail, který, jak už název napovídá, vede kolem spousty nádherných výhledů. Ale holt se musíme přizpůsobit podmínkám. Jako první tedy jdeme do Visitor Centra pro mapu a rady. Tam nám Yosemitský Ranger doporučuje jednodenní trek k Nevadskému Vodopádu. V Yosemitech vás ke každému začátku treku pohodlně doveze zadarmo autobus. V buse nás vítá paní řidička, která nám cestou s láskou představuje všechny krásky a krasavce parku. Míjíme dech beroucí vodopády a zrak nám přechází z různotvarých vrcholků hor. Paní řidička Rose nás vtipnou formou poučuje o tom, jak se máme chovat v přírodě a do toho nám ještě zpívá, ten den je hned veselejší! Ale nálada klesá s nástupem asi 25 dětí do už tak plného autobusu. Když konečně vystupujeme říkáme si, že v létě to tu musí být šílený. Slunce začíná pražit. Neboj mami, aplikujeme opalovací krém faktor 50! A vyrážíme na cestu. A s námi dalších asi 1000 500 900 dětí, co jsou tady na škole v přírodě. Na rozcestí raději volíme delší variantu trasy, což nás odděluje od davů. Svačíme s výhledem na Half Dome, oblou horu vysokou 2693 metrů a čekáme, kdy nám na rameno zaklepe medvěd. Sprej na medvědy a rolničky jsme nechali klasicky v autě. Pokračujeme dál a poprvé vidíme Nevada Fall, cesta se pak klikatí vzhůru a my stoupáme až k místu kde se řeka mění ve vodopád. Vody teče hojně a vodopád je ve své největší kráse. A ty panorámata okolo, prostě nádhera! Cestou dolů jdeme ještě přes jeden vodopád. A právě hned vedle Vernal Fall vede trek který se jmenuje Mist (mlha) trail. Trek je tak blízko padající vody, že je v podstatě permanentně v oblaku mikro kapiček stříkajících od vodopádu. Jdeme dolů a potkáváme ty, co jdou opačnou cestou nahoru. Všichni jsou jak zmoklý slepice. My volíme taktiku nahoře bez a zahajujeme sestup. Bylo to boží! Do teď na to vzpomínáme jako na highlight výletu. Jen do teď nechápeme proč se na takový trek vydávájí paničky v bílých teniskach, dědové o holi nebo businessmani v košilkách. Ti, na nás koukají jak na blázny, páč jsme do půl těla a durch...ale brzy jim to dojde!!! Jsme uťapaný, ale jdeme ještě jeden trek k Mirror Lakes. Pak nasedáme do auta zastavujeme u El Capitana, což je horolezecká Mekka a přemýšlíme jak dlouho asi trvá takového "Kapitána" zdolat. Při samotném odjezdu z parku vidíme spoustu lidí na kraji cesty. Vypadají jako by na něco koukali a většina má foťáky v ruce. Pepča si dělá srandu: "tam je určitě medvěd!" Já se směju a říkám si: "to určitě!" Ale on tam fakt je!!! Takový menší méďa si tam hraje na kladách a o kousek dál stojí davy a koukají na něj! Yosemity jsou krásným místem a my jsme si to moc užili. Jen to malinko zavání komercí. Tak nějak to ztrácí pocit divočiny. Všude vás doveze autobus, cestou si dokonce můžete dát Starbucks kávu nebo si zajít do restaurace. K dispozici je ubytování všeho druhu, od obyčejných kempů, přes spešl stany s postelí až po luxusní Lodge. My jsme se vrátili na náš spotík do lesíčka a spali jako mimina.

Další den vstáváme se sluníčkem a obloha je jak vymetená. Rozhodujeme se zakotvit v kempu, který je asi 100km na západ od Yosemite. Je to uprostřed ničeho, ale je tam obrovské jezero The New Melones. V plánu je konečně vyzkoušet kajak a posedět v klidu u ohýnku.

Kemp je to mega obří, přejít z jednoho konce na druhý je v podstatě nemožné. Nejsou tam chodníky ani stezky pro chodce, jen asfaltka pro auta. K orientaci člověk potřebuje mapu. Najít si místo a zaplatit za kemp vyžaduje téměř vysokou školu. Vše funguje formou samo-registrace. Po dlouhém hledání jsme si konečně našli zašité místečko hned u vody a začínáme pít piva na oslavu. Nálada prostě skvělá. V tu chvíli přijíždí Ranger statné postavy a rozjíždí s námi přátelský rozhovor. Na konci naší konverzace ještě dodává: "Jó, a dávejte pozor na chřestýše. Těch je tu hodně. Ještě tu teda nejsou, ale jsou na cestě!" Kvůli šoku jsem se zapomněla zeptat odkud za námi jdou. Ale každopádně pocit nadšení z pěkného kempu je pryč! Říkáme si, že ve vodě budeme víc v bezpečí a foukáme kajak a jdeme na vyjížďku. Večer si vaříme na ohni a na hady zapomínáme. Had se mi nemile připomíná hned druhý den dopoledne. Jdu pro něco do auta a vidím jak se plazí hned kousek ode mě v trávě. Celý tělo mi zkamenělo. Já ty hady fakt nemusím! Ze setkání se vzpamatovávám ještě půl dne. Ale i Pepča chodí kolem místa, kde jsem hadici viděla oklikou! Cesta k jezeru vede trávou, tak tuhle areu pro jistotu vždy před vstupem prohazíme šutry a až poté se odvažujeme vstoupit. Pobyt u jezera by byl kromě hadí invaze skoro idylický, nebýt neočekávaného příjezdu americké mládeže. Asi kolem půlnoci nás probouzí hlasité motory asi čtyřech tracků parkujících hned vedle nás. Koukáme jak myši z mouky! Špalky lítají vzduchem, vatra podpálena benzínem hoří do pěti minut. Chuligáni řvou a rozdávají si piva. Pepča jim jde ven slušně říct, jestli by nemohli ubrat, že spíme. A oni ať si "vysereme oko" a bez respektu jedou dál. Do ožralého řevu kreativně zapojují klakson na medvědy, který doslova trhá ušní bubínky a musí budit celý kemp. Teprve kolem čtvrté ráno je konečně klid. Ráno s kruhama pod očima balíme a opouštíme obří kemp plný hadů, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.